čtvrtek 10. září 2020

Fenomén pozdního klienta

Čtu občas spam čili nevyžádanou poštu, jinými slovy pirátské reklamy, které mi chodí do e-poštovní schránky. Nejvíc se bavím, když mi přijde nějaká zpráva o „pozdním klientovi“. 😁 Jedná se o notoricky opakovaný špatný strojový překlad anglického výrazu late client, který správně znamená zesnulý klient. Tento výraz se vyskytuje ve smyšlených příbězích o tom, jak notář či advokát spravuje něčí pozůstalost a hledá dědice, případně bílého koně, který by mu pomohl peníze z dědictví někam „převést“. V těchto e-dopisech se obvykle hovoří o astronomicky vysokých summách, za jejichž „převod“ máte buďto dostat nějaký tučný podíl anebo zdědit celou částku. Jenže to má jeden háček – za převod summy je třeba složit takový droboučký poplateček (v porovnání se slibovanou částkou). A to je podstata podvodu: poplatek pošlete, ale po slibované sumě ani po advokátovi již nebude ani stopy. To je ta lepší varianta. V horším případě bude osoba žádat nový, tentokrát vyšší poplatek atd., případně vás zaplete do nějakých illegálních machinací, za které vám hrozí trestní postih.

Poučení: Píše-li vám někdo o „pozdním klientovi“, v žádném případě nebrat! Můžete se nad tím raději pobavit jako já: „A hele, zas jeden pozdní klient!“ 😆

čtvrtek 20. srpna 2020

Drahokamy

Chci se s Vámi podělit o básničku, kterou jsem našel ve svém archivu z počítače Atari ST z 90. let (asi tak 1995–98) a teď se mi ji podařilo převést, spolu s dalšími poklady, do podoby čitelné pro dnešní počítače. Zvláštní je, že básniček jsem tehdy napsal víc, ale ty ostatní byly zamilované a pod ně bych se dnes už nepodepsal. Zato k této se hrdě hlásím i dnes.

Drahokamy

Zrovna dnes
viděl jsem padat listí

Jako smaragdy
vybledlé nebo vybarvené?

Jako stáří
které je dovršením
či koncem

Moje drahokamy
šustící na zemi
a šumící ve větru

Děti stromů
jsou záchranou světa
živý sníh

Rozfoukané knihy
stránky Života
písmenka trávy

Nože řezající vzduch
i měkký kámen
křídla nelétajících

neděle 21. října 2018

Vosí trable

Ptal se ježek opossuma,
jestli starost o vosu má.
Včera měla presentaci,
užili si s ní legraci.

Happening byl převeliký –
žihadla jak tři knedlíky!
Nemají už vosu rádi
ježečkovi kamarádi.

Zavoláme octomilku,
ta to vyřeší za chvilku.
Přivede nám svou rodinu,
ocet zrobí za hodinu.

Přiložíme obkládeček
kamarádům na bodeček.
Obklady jim přiložili,
kamarády vyléčili.

Vosa se jim omluvila,
celá rudá při tom byla.
Ježečkovi kamarádi
vosu zase mají rádi.

A tak ježek s opossumem
s octomilčím skvělým umem
zachránili vosu z loje,
žádný hluk a žádné stroje.

čtvrtek 2. srpna 2018

Coming out neboli Odhalení

Když jsem se začal ve škole učit rusky (bylo to ještě za totality a chodil jsem do páté třídy), vyvinul jsem si podivné duševní cvičení a tím jsem se poté bavil téměř pořád, pokud moje mysl nebyla zaneprázdněna něčím jiným. Psychiatr by to možná nazval neurotickým projevem, ale přejte mi tu illusi, že je to duševní cvičení. Říkám tomu pracovně ruská čeština a česká ruština, ale je to něco trochu jiného, než by se zdálo. Je to v podstatě nápodoba způsobu, jak by se Čech, neznalý azbuky, pokoušel číst azbuku.
A pak následuje další krok: představte si, že by Rus slyšel češtinu a pokusil se ji zapsat azbukou. A Čech, neznalý azbuky, by se to pokusil přečíst. To je základní princip, ale některá písmenka jsem interpretoval velmi associativně a někdy dokonce trochu nelogicky opačným směrem. U mnoha písmen je čtení založeno na psací azbuce.
Předvedu vám jednu písničku zkomolenou tímto způsobem: Pivovarské koně. Pro zápis češtiny v azbuce jsem si také dovolil vytvořit speciální pravopis.
Česky Jak by to napsal Rus Jak by to přečetl Čech
Pivovarský koně
grošovaný
přivezly pivečko,
kdo ho platí?
Ať ho platí
grošovatí!
To, co se vypije,
se neztratí!
Пивоварскы́ коне
ґрошованы́
прьивэзлы пи́вэчко,
кдо го плати́?
Ать го плати́
ґрошовати́!
То, цо сэ выпие,
сэ нэзтрати́!
Nubobapcku kore
gpouobaru
npubedziu nuberko,
kgo go niamu?
Amb go niamu
gpouobamu!
Mo, uo ce bunue,
ce redzmpamu!
Pivovarský koně
češe kočí.
Šenkýř je filuta,
pivo točí.
Pivo točí,
a co kočí?
Ten domů bez piva
nevykročí.
Пивоварскы́ коне
чеше кочи́.
Шенки́рь е филута,
пиво точи́.
Пиво точи́,
а цо кочи́?
Тэн дому̊ бэз пива
нэвыкрочи́.
Nubobapcku kore
reue koru.
Uerkupb e ouiyma,
nubo moru.
Nubo moru,
a uo koru?
Mer gouy dedz nuba
rebukporu.
V Plzni, v pivovaře,
tam je živo,
protože tam vaří
dobré pivo.
Pivo dobré,
ženy hezké
nejlepší jsou dary
země české.
В Плзни, в пивоварье,
там е живо,
протоже там варьи́
добрэ́ пиво.
Пиво добрэ́,
жены гэзкэ́
нэйлэпши́ йсоу дары
зэмне чэскэ́.
B Nidzru, b nubobape,
mau e xubo,
npomoxe mau bapu
godpe nubo.
Nubo godpe,
xeru gedzke
reuienuu ucoy gapu
dzeure recke.

neděle 15. dubna 2018

Severní Korea

Při stěhování se mi vynořil z hlubin bezedných lísteček a na něm jsem našel vtip od Karla Hanzy:
Otázka: „Jak jde život v Severní Koreji?“
Odpověď: „No… Nemůžu si stěžovat!“

pátek 7. října 2016

Anglicko-český rebus

Čtěte anglicky a poslouchejte česky:

Ten tall Soviet yeah Obi-Wan lead me.

Co slyšíte?

neděle 1. listopadu 2015

Muž jménem Scamp


„Co když ta dívka ještě není vdaná?“
„Pak ještě nepotkala Scampa.“
„A když ta dívka už je vdaná?“
„Tak to už potkala Scampa.“
„A co když ta dívka je vdaná, ale ještě nepotkala Scampa?“
„Nepřichází v úvahu.“
„A dejme tomu, že ta dívka už potkala Scampa, ale není vdaná.“
„V tom případě se dala rozvést. V nepřítomnosti.“