Apoštol Pavel v Athénách

Už apoštol Pavel se setkal s vírou v reinkarnaci. Nic nového pod sluncem. Stalo se to v Athénách. Ona sama reinkarnace je nám křesťanům, židům a muslimům skryta. Bůh zřejmě neuznal za vhodné cokoliv nám o ní sdělovat. Není to pro nás důležité. Ale my věříme v těla z mrtvých vzkříšení a život věčný. Vzkříšení těla připadlo tehdejším Athéňanům barbarské a zbytečné, neboť tělo pro ně bylo něco nízkého a odvrženíhodného. Cílem pro ně bylo úplně se zbavit těla a vystoupat neustálou metempsychosou (=„zavdušováním“) výš a výš, až k Bohu a splynout s ním. Co je cílem nás křesťanů? Naším cílem je nechat se Bohem vzkřísit! Pro nás je to Boží čin, nikoliv lidské snažení, co rozhoduje.
O tom všem jsme mluvili 9. února 2012 v Korandově sboru Českobratrské církve evangelické v Plzni na biblickém semináři, který se tu koná jednou za měsíc, každý druhý čtvrtek v měsíci od 18.00 h. Ostatní čtvrtky jsou věnovány biblickým hodinám.
Zde si můžete pustit nahrávku nebo si ji stáhnout. Následující okénko slouží k témuž.

To je ale firma!

Tento krásný židovský vtip zveřejnil 17. března 2012 na Tvářoknize bratr farář Pavel Klinecký. Dávám ji k dobru.

Jajteles s Roubíčkem vidí ve Vatikánu průvod svatého Otce. Švýcarská garda, muži jako jedle, uniformy, kokardy… Pak průvod biskupů, mitry, purpur, nach a šarlat… Pak nesou pod baldachýnem Nejsvětější písma. Nakonec jede papamobil, svatý Otec v ornátu, s tiarou na hlavě, na prstě prsten, v ruce berlu, kyne davům. A Jajteles se nakloní ke druhovi a mezi zuby procedí: „Kouknou, Jajteles, to je firma! A to začali s jedním oslíkem…!“

Pantheismus?

Bůh je všechno ve všem – kromě našeho ega. Až se naše ego rozpustí v jeho lásce, pak bude Bůh doopravdy všechno ve všem.

Seznam a IMAP

Včera jsem mamince migroval e-poštovní účet v Thunderbirdu z POP3 na IMAP. Jelikož jsem předtím jednou dal nezachovat kopie zpráv na serveru při stahování přes POP3, tak už tam na serveru maminka měla jenom nejnovější zprávy. Tak jsem chtěl z toho starého POP3-účtu v Thunderbirdu prostě přetáhnout ty zprávy do toho IMAPového účtu, aby se jí to nahrálo zpátky na server. IMAP se totiž vyznačuje tím, že nechává všechny zprávy na serveru a synchronisuje si je s lokálním úložištěm pošty, kdežto POP3 je typický tím, že se schránka na serveru vyprazdňuje a zprávy se přesouvají na uživatelův počítač. Šlo mi o to, aby mamince zůstávaly ty zprávy na serveru, pokud by nastala nějaká další reinstallace, jako nedávno, kdy jsem jí založil vlastní uživatelský účet ve Windows, tak abych nemusel složitě přetahovat poštu a mohl ji prostě jen napjit opět přes IMAP… Lidi, jenomže ten Seznam pitomej nějak blokuje přenos více zpráv najednou nebo co a musel jsem to přesouvat z toho poptrojkového účtu po jedné zprávě, vždycky počkat, než se přenese a pak zas další zprávu… Dva dny jsem u toho seděl! Ona totiž mamince píše jedna kamarádka a posílá jí přílohy typu *.wmv nebo *.pps, takže každý mail v průměru 2 až 4 MiB, přesouval se v průměru 30 s až 1 min… nářez! To fakt chtělo trpělivost!

ČT24: Restaurace zavádí zajímavé novinky

Televisní stanice ČT24 vydala zajímavou zprávu o tom, jak české restaurace zavádějí novinky v oblasti informačních technologií:
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/162451-restaurace-zavadi-zajimave-novinky/
Sám jsem se zúčastnil průkopnických krůčků českých restaurací směrem k informačním technologiím. Přestože na to dnes nejsem příliš hrdý, jsem autorem Videokonferrence a spoluautorem Pivní soutěže pro řetězec The P. U. B. To byla asi první česká firma, která zavedla výčepní pípy přímo u stolů a na nich dotykové panýlky k objednávání a volání obsluhy. Pokud vím, byli první nebo jedni z prvních. Opravdu typickou je pro tyto restaurace nebo bary Pivní soutěž (buďto mezi stoly v lokále, mezi stoly v jednotlivých hospodách nebo mezi celými hospodami). Je to prakticky soutěž v chlastání, proto na to nejsem zas až tolik hrdý. Pivní soutěž se promítá na zeď. Jejím hlavním autorem je můj kamarád Jan Holý, který byl u mě zrovna dneska na návštěvě☺ Interaktivní informační systém jsme vyvíjeli pro plzeňskou společnost MCAT Automation, s. r. o., přibl. od roku 2006.

Bez diakritiky? Tak procz ne postaru?

Milj cztenaarzi,

mozsnaa se Waam tento text nebude czjst uuplnie snadno, ale wiezte, zse takto by takee mohl wypadat naass czeskyy prawopis, nebyyt Mistra Gana z Husi, kteryy zawedl tzw. nabodenjczka, kteraa dnes znaame gako czaarky a haaczky, a obrozencuo, kterzj daale zplynulili a zmodernisowali naass prawopis do podoby, kterau znaame dnes.

Technokratuom to trwalo niekolik desjtek let, nezs nauczili przjstroge, naprzed psacj stroge, telegrafy a pak poczjtacze, czesky a ginyym neanglickyym gazykuom. A protozse to byly mozky spraawnie technokraticky wypatlanee, nenapadlo ge nic lepssjiho, nezs se prostie z prwu na nasse milaa nabodenjczka uuplnie vykasslat. Tjm owssem zawedli do powiedomii werzegnosti welmi nemilyy fenomeen, totizs tzw. czesstinu bez haaczkuo a czaarek neboli bez diakritickyych znameenek.

Kdyby to wssak byli byyvali lidee alespong trochu wzdielanj w historickee linguistice czesstiny, bylo by gim staczilo saahnaut po czeskeem prawopise, kteryy platil gesstie przed Ganem Husem, totizs po prawopise sprzezskoweem. Odpadla by tak spausta nedorozumienj, naprz. gestli woliczi wolj, woliczi [gsau] woli nebo zda se gednaa o woljcj woly („volici voli“).

Wytworzenj czessztiny bez haaczkuo a czaarek tak bylo w podstatie zbytecznee a wrcholnie newkusnee. Kazj to naass aesthetickyy smysl pro gazyk. Niekterzj, zwlaasstie mladj lidee, pjssj i dnes, w dobie czeskyych klaawesnic a Unicod’u, bez haaczkuo a czaarek! A procz zse newyuzsjwagj teeto wzaacnee przjlezsitosti konecznie daat sweemu gazyku duostognost, kterau si zaslauzsj? Pryy prostie proto, zse psaat bez haaczkuo a czaarek ge gednodussssj!! Hm, mozsnaa ge pro nie gednodussssj odmyysslet si od pjsmenek nabodenjczka mjsto toho, aby na klaawesnici hledali pjsmenka s nabodenjczky, ale pro paana kraale, kdo to maa po nich czjst?!

Niekterzj zase budgto neumj nebo gsau ljnj psaat pjsmenka ď, ť, ň a ó, snad proto, zse se musj naprzed stisknout posuwnjk (shift), sauczasnie klaawesa pro czaarku a haaczek a pak tee prwee zaakladnj litera. Lidiczky, ono ge to moc praace, maczkat hned trzi klaawesy kwuoli gednomu pjsmenku!!

Tak nawrhugi, abychom zkusili, kdyzs uzs chceme ignorowat nabodenjczka, tento uzs daawnyy a geniaalnj wynaalez czeskeeho reformaatora cjrkwe, abychom nezapomjnali na dieginy a wraatili se w nich o krok zpiet a psali przesnie takto. Zkusme to, co naam to udielaa?☺ Ge to rozhodnie hezczj, nezs gen tak urzjznout a zahodit nabodenjczka!

P. S.: Nasekal gsem tu mnoho chyb, ale snad uzs gsem ge oprawil☺

Facebook a tisk

Facebook neboli Tvářokniha má ostudu!

Už jste si někdy zkusili vytisknout něco z Knihy tváří alias Ksichtovníku? Ano? Pak jste možná dopadli jako já. Ukázka jest přiložena.

Hrůza, že? Nejen že levý okraj je oříznutý, ale co má znamenat ten černý pruh vpravo a dvě vrstvy přes sebe? Zkoušel jsem papír ohmatat, jestli se mi na něj náhodou nenalepila nějaká záhadná průhledná folie s druhou vrstvou tisku☺ Ale omyl, přátelé, toto je opravdu výtisk jedné stránky na jednom jediném papíře.

Lidi, jak je možné, že si taková světoborná, miliardami dolarů oplývající společnost neumí dát do pořádku podporu tisku?! To nemají, chudinky, na pořádného kodéra či vývojáře? Fuj, hanba!

English summary:

This is what I ended up with when I tried to print a Facebook page out. Doesn’t this worldwide famous company have any billion bucks to spare and to invest into a good coder or developer that would clean up the printing support?!

Zásah správce sítě

Uživatelka: „Už zase nejde Internet!“
Správce: „Dobře, zkus resetovat modem.“
Uživatelka: „No já už jsem ho resetovala.“
Správce: „A pořád to nejde?“
Uživatelka: „Nejde.“
Správce: „A to jsi zkoušela ten vypínač vzadu nebo jsi ho vytáhla ze zásuvky?“
Uživatelka: „Obojí a pořád nic!“
Správce: „Dobrá, tak zkus ten vypínač ještě zapnout.“
Uživatelka: „Jo? … Jéé, ono už to jde!“