Detaily

Pořád narážím na nějaké chybičky. Ale kdyby to bylo jen někdy nebo zřídka, to bych pochopil. Nýbrž není tomu tak. Chybičky se rozlézají a objevují se čím dál tím častěji. Lidi snad méně přemýšlejí nebo co. Asi se méně soustředí, nic po sobě nekontrollují a nečtou, fláknou to tam a jdou dál. Nejvíc takových chybiček praští do oka v souvislosti s jazykem. A není to jen grammatika a překlepy, ale leckdy vystoupí na povrch i jednoduchá nevědomost – logická přetržitost a roztržitost. Třeba reklamy na Facebooku. A vůbec v oblasti internetu a počítačů jako kdyby tohle nepečlivé, hala-bala myšlení úplně trůnilo. Hodně také v souvislosti s angličtinou a jejím importem do rádoby módní češtiny. Kolik reklam už jsem na Facebooku odklepnul jako nežádoucí s tím, že mají v sobě nějakou chybu nebo nějaký nevkusný, neskloňovaný, nevzdělanecky importovaný, neotesaný anglicismus. Například: cool. Používání takové hatmatilky je jasně zacíleno na skupinu teenagerů a adolescentů, kteří podle něčích předpokladů takovýmto výrazům zcela samozřejmě rozumějí. Jako kdyby všichni mladí už mluvili anglicky. Co když se však všichni mladí lidé anglicky neučí? To potom té reklamě nerozumějí! A zaměření na cílovou skupinu se potom míjí účinkem. A je to tak průhledné zacílení na jakousi anglickožargonovou skupinu, že mě to až uráží. Co když si k tomu internetu sedne nějaký starší člověk, který také neumí anglicky? Také nerozumí! Jak pak má internet být prostředím pro všechny?!
Nebo zločin neskloňování. Hnusná věc. Od jisté doby se Češi rozhodli, že budou zcela kašlat na skloňování cizích slov. Nejhorší je situace u názvů obchodních uskupení (firem a společností), popřípadě výrobků. Angličtina je jazyk agglutinační, a proto nepotřebuje žádná jména skloňovat. Pouze přidává -s pro množné číslo nebo -’s/-’ pro vytvoření přídavného jména přivlastňovacího nebo jakéhosi genitivního tvaru. A obchodní značka je zaregistrována pouze pod jediným slovním tvarem. Pro češtinu, která skloňuje, neexistuje žádná výjimka, která by deklarovala, že jsou registrovány i všechny ostatní pády názvu. Snad i proto to Češi vzdávají a cizí obchodní značky často vůbec neskloňují. Vše nechávají po vzoru angličtiny ve tvaru prvního pádu. Dokonce dostávají podstatná jména roli přídavných jmen a příslovcí – podle vzoru angličtiny:

• Česká spořitelna O₂ Playoff Extraliga

A když vezmeme v potaz i ty ostatní chyby a překlepy – co třeba skloňování v rámci češtiny?

• k vulkánu považovaném za nejčinnější
• obraz byl k vidění v místních výstavních síní
• jedna ku deseti tisíc
• dvojitým zadání získáte seznam

Tyto perly jsem nasbíral během několika let na kus papírku. Ale tyto patvary slýchám denně! Lidé ztrácejí cit pro rozlišování koncovek v množném čísle. Jakmile je více koncovek pohromadě, nejméně jednu si zkrátí. Je to nejspíše tím, že si naposlouchají určitou sekvenci koncovek, která je svede ke tvaru jiného pádu. Nebo tím, že je jim prostě zatěžko přemýšlet o tom, který pád nebo která koncovka tam patří.
A nebo čeština prostě hnije a blíží se své agglutinační budoucnosti. Ale toto tlení je hojně přihnojeno dvěma faktory: uspěchanou dobou a globalisací, která se téměř rovná amerikanisaci. Generace antiglobalistů, která nenávidí Ameriku a přitom se jeden před druhým blýskají moderními (polo)anglickými slovíčky. Prostě ten nejnovější šampón od Schwarzkopf je upe cool.

4. ledna 2011

Rozhodl jsem se, že do tohoto článku budu postupně sbírat různé příklady chybiček, které mě dosti irritují, pokud možno, i s citací zdroje.

1. Autoři televisní reklamy od Schwarzkopfa (vysílané například na Primě) neumějí nebo nechtějí skloňovat!!☹:
   „… od Schwarzkopf.“


2. Televisní reklama od Googlu (cit. 11. června 2011):
   „Google mobilní aplikace“
   Přeloženo do češtiny:
   „Mobilní applikace od Googlu“


3. 3D
   Co říkáte tomuto:
   „Byl uveden první český filmový muzikál ve 3D.“?
   Zní to takto:
   „Byl uveden první český filmový muzikál ve tři dé.“
   Proč by to nešlo říci takto:
   „Byl uveden první český prostorový filmový muzikál.“?
   Zkratka 3D je dobrá jako technická písemná značka tří dimensí, čili tří rozměrů prostoru. Je přejatá z technické angličtiny.
   V češtině bych však prosil touto zkratkou šetřit, neboť je nesklonná. Ve spojení „ve tři dé“ mi zní asi jako „v úvé káeščé“.
   Navíc, pokud už tuto zkratku tak hezky počešťujeme, alespoň předstírejme, že mluvíme česky, tedy skloňujme alespoň tu trojku:
   „tři dé, bez tří dé, třem dé, vidím tři dé, o třech dé, se třemi dé“.
   Odborníci v oboru animace to řeší originálním slovem třidéčko. A zase to není česky. Česky je třídéčko nebo trojdéčko.
   
4. Patrně se jedná o překlep, ale chyby podobného druhu, kdy se neshodují pády přívlastku a nadřazeného větného členu, vídám a slýchám často. Autoři síťové stránky Občanského sdružení KULTURA(K) VÍTĚZÍ se dopustili tohoto slovního spojení:
   „Děkujeme všem občanů, kteří dali o sobě vědět…“
   Zdroj: Občanské sdružení KULTURA(K) VÍTĚZÍ: Napište svým zastupitelům; dostupné na světosíťové addresse http://www.arenu-ne.cz/email.php, cit. 27. 6. 2011.
   
5. „Máte nějakou LEGO Pán prstenů/ Hobit stavebnici doma?“ Citováno z tvářoknižního profilu Pán prstenů karetní hra 16. 4. 2013. 
   
6. KIKA: Jdu do KIKA!
   
7. IKEA: Jdu do IKEA!
   
8. PLANEO: Tak šup šup do PLANEO! – rozhlasová reklama