Můj Linux Mandriva 2010 mě před pár dny těžce zklamal. Tváří se sice, že je spojený s domácí sítí, ale ve skutečnosti spojený není a neproleze do ostatních počítačů ani jeden byte. A přitom síťová karta, která vede do internetu, vesele cvrliká.
Když přepnu svůj server do M$ Woknous (pro neobeznámené: Microsoft Windows), tak se se zbytkem sítě spojí bez problémů. Nevím, co se to děje, ale v tomto případě to Windows natřely Mandrivě 5:0. A to mě docela mrzí.
A mimo to se mi stala ještě jedna nepříjemnost. Přestala mi fungovat zvuková karta. Asi nejspíš už úplně odešla. Sbohem, kartičko, vystřídá tě nová.
15. června 2010:
Dobré zprávy! Vyměnil jsem síťovou kartu v serveru, a i když to je ten samý typ, jako ta předešlá, najednou se i v Linuxu chytila a rozběhla. Internetuji o 106☺
Také zvuková karta se nějak umoudřila. I předtím jsem jí zkoušel odinstallovat a zase nainstallovat ovladač, ale nepomáhalo to. Teď jsem ho odinstalloval a restartoval jsem a on se doinstalloval sám a najednou se už milý server rozezvučel. Divné to věci dnes dějou se v údolí…
Jo a s tou zvukovou kartou bych se nemohl jen tak rozloučit. Ona je totiž integrovaná.
Naopak jsem se rozloučil se starým PC AT s processorem Cyrix 233 MHz. Rozebral jsem ho na železo, které půjde do sběru, a na elektroniku, která půjde do hospodářského dvora. Inu, něco někam musí. Některé komponenty, jako například pevný disk, se možná ještě využijí.
21. března 2011:
Dávám dohromady jakousi sbírku chyb nebo gallerii chyb. Mám v počítači dvě složky, Fenomén Linucosa a Fenomén Woknosa, v nichž střádám datované důkazy o chybách obou operačních systémů. Jsou to z Linuxu většinou textové výpisy chybových hlášení a z Woknosy zase většinou grafické snímky chybových hlášení nebo stavů zamrznutí nějakého programmu. Všecko jsou to důkazy o selhávání obou operačních systémů při běžné práci pokročilého uživatele včetně installace systémů a jednotlivých programmů. Nu, pro všechny milovníky arrogantních komerčních monopolů mám špatnou zprávu. Chyby Linuxu Mandrivy se čítají na desítky, zatímco chyby Woknosy na stovky!
Až zpracuji tuto sbírku do čitelné podoby, zveřejním ji a určitě Vám o ní dám vědět!
pondělí 14. června 2010
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
3 komentáře:
Když už jsme u toho, já bych "Oracle" z předchozího článku skloňovala "Oraclu" a nepárala se s nějakým e a pomlčkou/dělítkem. Vždyť to e se nevyslovuje a čeština je dost fonetická, ne? ;-)
Problém je v tom, že angličtina moc fonetická není. Když vidím napsáno Oraclu, mám tendenci to číst [oráklu], což neodpovídá originálu. Koncové e tvoří ze samohlásky v předchozí slabice dvojhlásku. To e s pomlčkou tam má zdůraznit čtení [orejklu].
Tradiční české skloňování anglických slov však nahrává Tvému návrhu ☺
Zvolil jsem v tomto punktu novou strategii. Skloňuji některá dotyčná anglická slova v podstatě podle českých orthografických zvyklostí, ale přidávám apostrof. Ten se používá i v českých souslovích, pokud je jedna ze složek zkrácená, např.: „Takže’s měl pravdu.“
I v angličtině se používá apostrof pro zbytky skloňování. Napadá mě sice jen genitivní tvar končící na -’s nebo -s’, ale právě tyto koncovky s apostrofem jsou velmi časté.
V tomto případě bych český druhý pád, vyslovovaný [orejklu], napsal Oracl’u, abych zdůraznil, že bylo vynecháno e, které v angličtině mění výslovnost předchozí slabiky. Apostrof českého čtenáře praští do očí a donutí ho zamyslet se, než to slovo přečte [ora:klu].
Apostrof také zřetelně odděluje anglický kořen od české koncovky.
Podobně je to třeba se slovy software a hardware. Pády od nich v této mé nově navržené orthografii vypadají takto:
• v softwar’u
• s hardwar’em
Okomentovat