středa 9. listopadu 2011

Síla pověry

Síla pověry je obrovská. Stejnou měrou to platí o pověrách o Linuxu.

Nedávno mě jeden kamarád poučoval, že každý přece ví, že Windows jsou systém pro uživatele a Linux je na programmování!

Následoval nejsilnější argument: „Linux je na prd!“

To bolí, to bolí!

Víte, proč je podle toho kamaráda Linux na prd? Řeknu Vám to. Nemůže si na něm zahrát kradenou cracknutou hru World of Warcraft. Nemůže si na něm zahrát desítky jiných, úplně stejně kradených a cracknutých her. Je to totiž pařan.
Ani omylem ho nenapadne, že se každý den dopouští drobných zločinů, které jsou jen tiše tolerovány policií, protože kdyby lpěla na dodržování zákonů, třetina našinců bude rázem za mřížemi! A kam ty lidi pak zavřít, že?

Jeho pověra, že Linux je na prd, ho drží v šachu. Ani si nepoloží otázku, jak je možné, že ten systém denně používám k naprosto běžné práci, a nejen k ní, ale také ke střihu filmů a ke střihu a k čištění zvukových nahrávek!
Existuje také celá řada her pro Linux, ale přece jen ten výběr pařana v pokročilém stadiu nenadchne. Vývojáři her jsou natolik vázáni na ten již zaběhaný komerční systém Windows, že se moc nenamáhají vyrábět verse svých her pro Linux. A tím znovu podporují thesi, že Linux je na prd. Je to začarovaný kruh: Protože je Linux na prd, uděláme hru pro Windows; protože není dost her pro Linux, proto je Linux na prd, a proto radši budeme krást hry pro Windows; a tak přibývá uživatelů Windows a proto se pro ně píší hry a proto je samozřejmě Linux znovu na prd.

To je síla pověry.

Úplně stejná situace je s ovladači hardwar’u. Úplně stejný koloběh, který drží Linux v šachu. I přes vynikající pokroky v kompatibilitě s různými zařízeními se občas najde nějaká ta wifina nebo scanner, které v Linuxu nerozběhnete. Vzniká tak pomluva, že Linux špatně podporuje hardware a že si tím pod sebou podřezává větev. A přitom je to přesně naopak. Výrobci nezveřejňují správnou dokumentaci ke svým zařízením, a tak vývojářům ovladačů hážou klacky pod nohy! A když už vyvinou ovladač, tak obyčejně jen pro Windows. Najde se už dnes mnoho čestných výjimek, výrobců, kteří vydávají ovladače i pro Linux, ale většinový jev je stále bludný kruh pověry, že Linux je na prd: Malá podpora od výrobvů hardwar’u – Linux je na prd – malá obliba Linuxu u uživatelů – malá obliba u výrobců – špatná podpora hardwar’u – a Linux je zase na prd.

Lidičky, tohle musí skončit!

Linux je NORMÁLNÍ!

Linux je LEGÁLNÍ!

Linux je ZADARMO!

Linux je NORMÁLNÍ!

Linux je LEGÁLNÍ!

Linux je ZADARMO!

Linux je NORMÁLNÍ!

Linux je LEGÁLNÍ!

Linux je ZADARMO!

Linux je NORMÁLNÍ!

Linux je LEGÁLNÍ!

Linux je ZADARMO!

Linux je NORMÁLNÍ!

Linux je LEGÁLNÍ!

Linux je ZADARMO!

Linux je NORMÁLNÍ!

Linux je LEGÁLNÍ!

Linux je ZADARMO!

Linux je NORMÁLNÍ!

Linux je LEGÁLNÍ!

Linux je ZADARMO!

neděle 23. října 2011

Slovo

Svět byl stvořen pouhým slovem a pouhým slovem může být také změněn. Slovem a myšlenkou.
Podle některých vědců je hmota i energie pouze koncentrovaná informace, tedy slovo a myšlenka.

neděle 16. října 2011

Zločin zvaný reklama(vá)

Ksichtokniha upadá, neboť flashová reklama po pravé straně se nedá odstranit. Grr! Bliká tam na mě nějaký obdélníček, že prý jsem 999 999. návštìvníkem, Gratulují mi a VYHRÁL jsem! A prý „Kliknìte zde a vyžádejte si svoji cenu“. Nejen že jim na to nekliknìm, ale rovnou Vás všechny povaruji, že je to internetový organisovaný zločin. Zajímá Vás, kolik je těch 999 999. návštìvníků? Jeden? Omyl! Je jich přesně tolik, kolika se tahle zhovadilost ukáže! Chudáci, kteří kliknì!
A pak test stravovacích návyků, jehož výsledek se dozvíte až po zaslání dvou SMS o celkové ceně 198,- Kč. Cenu za výsledky se doopravdy dozvíte až po vyplnění celého testu. Tak vás celý tento špás připraví buďto o dvě stovky nebo o drahocenný čas několika minut, než to v dobré víře vyplníte! A aby se neřeklo, cena je uvedena někde dole takovým nano-piko-femto-písmem mezi spoustou dalších stejně droboučkých žvástů. Mezi tím od Vás tito podvodníci vylákají jako součást tzv. testu datum narození a e-addressu, čili dosti silně identifikující osobní údaje. Lidi, kde to jsme? Poslanci, vládo, policie, konejte a zakažte takovéto podvody! Kéž by mě tak četli.
Důležitá úprava 16. 10. 2011:
Chudák Facebook, rozhořčil jsem se na něj neoprávněně! Na vině je rozšíření prohlížeče Google Chrome (nebo linuxového Chromia), které jsem měl nainstallované. Toto rozšíření již bylo odstraněno z repositáře rozšíření Chrom’u, zřejmě si na něj uživatelé stěžovali. Děkuji Štěpánovi Esterlemu, že mě pomohl nasměrovat do oblasti rozšíření prohlížeče. Samozřejmě, že toto rozšíření okamžitě letělo pryč ;-)

sobota 10. září 2011

Ohó!

Bombystógius špumprnágl!
Iósafa tósafa!
Saprystógius šumpala!
Ohó!
– Ján z Bán

neděle 7. srpna 2011

O víře

Víra není naším sportovním výkonem, ale Božím darem. Věřit našemu Bohu a v našeho Boha znamená přijmout jeho milost, odpuštění a vysvobození.

středa 27. července 2011

Fenomenální německý hudebník vzdává poctu české reformaci

Německý varhaník, sbormistr a dirigent, jedním slovem kantor, Eberhard Auerswald z krušnohorského města Thum poblíž našich hranic, má moc rád Čechy, češtinu a naši historii. Učí se česky a ve své práci církevního hudebníka bohatě těží z české a slovenské hudební tvorby. Je lutherského evangelického vyznání, a proto ho inspiruje i česká reformace. Působí také jako učitel náboženské výchovy v místní škole.

Pan Auerswald objevuje mnohé skvosty různě související s naší historií a hudbou, o nichž my v Čechách máme jen chabé povědomí. Jasně, odborníci možná vědí cosi o Oratoriu Jan Hus německého romantického skladatele Carla Loeweho, pan Venhoda jednou provedl Slovenskou vánoční mši od mnišského skladatele Edmunda Paschy a natočil z tohoto provedení desku, ano, od Jakuba Jana Ryby známe také slavnou Českou mši vánoční, ale kdo z nás si vybaví jiná jeho díla jako například Šest chvalozpěvů? A přitom právě všechny tyto jmenované specialitky, všechny tyto poklady najdeme v repertoiru hudebních těles, která mají jedno společné, totiž taktovku a umělecké vedení pana Auerswalda.

Tak je šířena naše kultura a opravdový, živý vzkaz našich předků o kráse a smyslu Kristova poslání, totiž o evangeliu, poselství z české minulosti o přijetí dobré zprávy o vzkříšení, mezi našimi sousedy. Někteří mají Němce stále spojené s nenávistí k nám, se snahou zmocnit se našeho území, zotročit nás nebo nás vyhladit, ale pozor, toto je dnes ve valné většině národa německého dávno passée. Je mi nesmírným potěšením, že mohu být přítelem někoho, kdo má tak velikou náklonnost k našemu národu, k naší víře a k naší hudbě.

Eberhard Auerswald a jeho kollegové hudebníci již mnohokrát vystupovali s díly českých autorů nebo týkajícími se našich dějin nejen v Německu, ale také v Čechách, ponejvíce v křesťanských duchovních prostorech, v kostelích a modlitebnách. Pěstují spolupráci i s plzeňskou konservatoří. Aby bylo jasno, jeho hudební repertoir se neomezuje zdaleka jen na české autory nebo na díla nějak spjatá s naší zemí. Je to professionální hudebník s širokým záběrem zejména v oblasti křesťanské duchovní vážné hudby. Celým svým působením však vyvrací správnost terminu vážná hudba. Jeho musika je především radostná, hluboká radost z ní prýští proudem, i když se zrovna zamýšlí nad vážným thematem.

Náš pan kantor si nedávno založil svůj kanál na YouTub’u, kde je možno zhlédnout a poslechnout si ukázky jím řízených hudebních vystoupení. Vřele doporučuji. Addressa je http://www.youtube.com/Prdeli1. Nelekejte se sprostého slova v této addresse, vždyť pro Němce je to docela slušivá internetová přezdívka, pod níž netuší nic neslušného☺ Pan Auerswald si takto zažertoval s jedním českým slovíčkem. I v tomto detailu se odráží jeho veselá a rozšafná povaha.

Snímek je z provedení Oratoria Jan Hus od německého romantického skladatele Carla Loeweho v lutherském kostele sv. Anny v německém krušnohorském Thumu.

úterý 5. července 2011

Konstantinos kai Methodios

Typicky katholický příběh.
Napřed je uštveme k smrti či necháme zavraždit, aby nepřekáželi, odstraníme je a pak z nich uděláme světce, a když už nemůžou nic dělat, když už nás nemůžou v naší mocivládě ohrozit, budeme je uctívat, abychom umlčeli reptající lid.
Ovšem je to lepší, než zachovat nepřátelství až za hrob.
Stalo se to ještě před velkým církevním schismatem, takže nelze říci, že by Konstantin a Metoděj byli už pravoslavní, ale přece je zvláštní, že se západními světci stali právě zakladatelé východní slovanské bohoslužby, té, která byla po tisíc let u katholíků zakázána!
Není to paradox?
Přesto je možno a doporučení hodno vnímat kanonisaci slovanských věrozvěstů jako jistý druh pokání a vstřícnosti směrem ke křesťanským Slovanům a směrem k východní církvi.