Fenomén pozdního klienta

Čtu občas spam čili nevyžádanou poštu, jinými slovy pirátské reklamy, které mi chodí do e-poštovní schránky. Nejvíc se bavím, když mi přijde nějaká zpráva o „pozdním klientovi“. 😁 Jedná se o notoricky opakovaný špatný strojový překlad anglického výrazu late client, který správně znamená zesnulý klient. Tento výraz se vyskytuje ve smyšlených příbězích o tom, jak notář či advokát spravuje něčí pozůstalost a hledá dědice, případně bílého koně, který by mu pomohl peníze z dědictví někam „převést“. V těchto e-dopisech se obvykle hovoří o astronomicky vysokých summách, za jejichž „převod“ máte buďto dostat nějaký tučný podíl anebo zdědit celou částku. Jenže to má jeden háček – za převod summy je třeba složit takový droboučký poplateček (v porovnání se slibovanou částkou). A to je podstata podvodu: poplatek pošlete, ale po slibované sumě ani po advokátovi již nebude ani stopy. To je ta lepší varianta. V horším případě bude osoba žádat nový, tentokrát vyšší poplatek atd., případně vás zaplete do nějakých illegálních machinací, za které vám hrozí trestní postih.

Poučení: Píše-li vám někdo o „pozdním klientovi“, v žádném případě nebrat! Můžete se nad tím raději pobavit jako já: „A hele, zas jeden pozdní klient!“ 😆

Chci se s Vámi podělit o básničku, kterou jsem našel ve svém archivu z počítače Atari ST z 90. let (asi tak 1995–98) a teď se mi ji podařilo převést, spolu s dalšími poklady, do podoby čitelné pro dnešní počítače. Zvláštní je, že básniček jsem tehdy napsal víc, ale ty ostatní byly zamilované a pod ně bych se dnes už nepodepsal. Zato k této se hrdě hlásím i dnes. ☺

Drahokamy

Zrovna dnes
viděl jsem padat listí

Jako smaragdy
vybledlé nebo vybarvené?

Jako stáří
které je dovršením
či koncem

Moje drahokamy
šustící na zemi
a šumící ve větru

Děti stromů
jsou záchranou světa
živý sníh

Rozfoukané knihy
stránky Života
písmenka trávy

Nože řezající vzduch
i měkký kámen
křídla nelétajících

Vosí trable

Ptal se ježek opossuma,
jestli starost o vosu má.
Včera měla presentaci,
užili si s ní legraci.

Happening byl převeliký –
žihadla jak tři knedlíky!
Nemají už vosu rádi
ježečkovi kamarádi.

Zavoláme octomilku,
ta to vyřeší za chvilku.
Přivede nám svou rodinu,
ocet zrobí za hodinu.

Přiložíme obkládeček
kamarádům na bodeček.
Obklady jim přiložili,
kamarády vyléčili.

Vosa se jim omluvila,
celá rudá při tom byla.
Ježečkovi kamarádi
vosu zase mají rádi.

A tak ježek s opossumem
s octomilčím skvělým umem
zachránili vosu z loje,
žádný hluk a žádné stroje.

Coming out neboli Odhalení

Když jsem se začal ve škole učit rusky (bylo to ještě za totality a chodil jsem do páté třídy), vyvinul jsem si podivné duševní cvičení a tím jsem se poté bavil téměř pořád, pokud moje mysl nebyla zaneprázdněna něčím jiným. Psychiatr by to možná nazval neurotickým projevem, ale přejte mi tu illusi, že je to duševní cvičení. Říkám tomu pracovně ruská čeština a česká ruština, ale je to něco trochu jiného, než by se zdálo. Je to v podstatě nápodoba způsobu, jak by se Čech, neznalý azbuky, pokoušel číst azbuku.
A pak následuje další krok: představte si, že by Rus slyšel češtinu a pokusil se ji zapsat azbukou. A Čech, neznalý azbuky, by se to pokusil přečíst. To je základní princip, ale některá písmenka jsem interpretoval velmi associativně a někdy dokonce trochu nelogicky opačným směrem. U mnoha písmen je čtení založeno na psací azbuce.
Předvedu vám jednu písničku zkomolenou tímto způsobem: Pivovarské koně. Pro zápis češtiny v azbuce jsem si také dovolil vytvořit speciální pravopis.

Česky	Jak by to napsal Rus	Jak by to přečetl Čech
Pivovarský koně grošovaný přivezly pivečko, kdo ho platí? Ať ho platí grošovatí! To, co se vypije, se neztratí!	Пивоварскы́ коне ґрошованы́ прьивэзлы пи́вэчко, кдо го плати́? Ать го плати́ ґрошовати́! То, цо сэ выпие, сэ нэзтрати́!	Nubobapcku kore gpouobaru npubedziu nuberko, kgo go niamu? Amb go niamu gpouobamu! Mo, uo ce bunue, ce redzmpamu!
Pivovarský koně češe kočí. Šenkýř je filuta, pivo točí. Pivo točí, a co kočí? Ten domů bez piva nevykročí.	Пивоварскы́ коне чеше кочи́. Шенки́рь е филута, пиво точи́. Пиво точи́, а цо кочи́? Тэн дому̊ бэз пива нэвыкрочи́.	Nubobapcku kore reue koru. Uerkupb e ouiyma, nubo moru. Nubo moru, a uo koru? Mer gouy dedz nuba rebukporu.
V Plzni, v pivovaře, tam je živo, protože tam vaří dobré pivo. Pivo dobré, ženy hezké nejlepší jsou dary země české.	В Плзни, в пивоварье, там е живо, протоже там варьи́ добрэ́ пиво. Пиво добрэ́, жены гэзкэ́ нэйлэпши́ йсоу дары зэмне чэскэ́.	B Nidzru, b nubobape, mau e xubo, npomoxe mau bapu godpe nubo. Nubo godpe, xeru gedzke reuienuu ucoy gapu dzeure recke.

Severní Korea

Při stěhování se mi vynořil z hlubin bezedných lísteček a na něm jsem našel vtip od Karla Hanzy:

Otázka: „Jak jde život v Severní Koreji?“

Odpověď: „No… Nemůžu si stěžovat!“

Anglicko-český rebus

Čtěte anglicky a poslouchejte česky:

Ten tall Soviet yeah Obi-Wan lead me.

Co slyšíte?

Muž jménem Scamp

„Co když ta dívka ještě není vdaná?“

„Pak ještě nepotkala Scampa.“

„A když ta dívka už je vdaná?“

„Tak to už potkala Scampa.“

„A co když ta dívka je vdaná, ale ještě nepotkala Scampa?“

„Nepřichází v úvahu.“

„A dejme tomu, že ta dívka už potkala Scampa, ale není vdaná.“

„V tom případě se dala rozvést. V nepřítomnosti.“

Nové nároky

Při installaci Windows 10 se počítač několikrát restartuje.
No to je tedy pokrok.
Zatím to vždycky stačilo jen jednou.
Inu nová doba – nové nároky.

První zkušenosti s vývojem pro Android

Mé první zkušenosti s vývojem applikací pro Android jsou strašlivé a úděsné. Nainstalloval jsem si vývojové prostředí Android Studio 1.0.1 a vůbec nechápu, jak s tím někdo dokáže pracovat. Po jakékoliv normální akci, jako je spuštění sestavení applikace, spuštění emulátoru (to je programm, který obhospodařuje jakýsi virtuální mobil) nebo napsání písmenka v emulátoru, se celý počítač zasekne i na několik desítek minut a vůbec se mnou nemluví. Ani jsem nezměřil, jak dlouho to trvá, protože poprvé jsem raději usnul a ráno jsem se teprve dočkal výsledku a podruhé jsem už neměl tu trpělivost a počítač jsem prostě natvrdo vypnul. Chtěl jsem se připojit k tomu proudu spokojených vývojářů, kteří tvoří úžasné hry pro Android od Googlu, a jak je vidět, asi to bude velmi trnitá cesta. V tuto chvíli se mi chce souhlasit se Stevem Jobsem, zakladatelem Applu, že Android je svinstvo. Snad časem najdu trpělivost podívat se na tuto věc konstruktivněji a pořešit s někým kompetentním to zamrzání. P. S., 4. března: Aktualisoval jsem Android Studio na versi 1.1.0 a už nezamrzá☺ Takže asi dám Androidu ještě šanci☺ Kluci to vyřešili za mě, ani jsem se na tom nijak nepodílel.

Ubohý a nebohý

Jaký je rozdíl mezi přídavnými jmény ubohý a nebohý? Velký. Ubohý znamená chudák, kdežto nebohý znamená mrtvý, nebožtík.

Proto si dávejme pozor a nepoužívejme slovo nebohý ve významu chudák.

P. S.: Můj bratr zásadně nesouhlasí. Píše, že nebohý v podstatě znamená to samé, co ubohý, a že nebožtík je pouze pozdějším významem slova nebohý. Viz slovo nebožák, což je prostě chudák.

Pan učitel děkuje za opravení.

Otevřené zdroje provázejí informační technologie už od počátků

Dočetl jsem se na Wikipedii (zde), že otevřené zdroje (open source) nejsou novým vynálezem. Ani děrné štítky, jimiž se dříve krmily počítače, nejsou pouze fenoménem 20. století.
Za jejich vynálezce nebo spíše objevitele jejich informačního potenciálu je považován ruský vynálezce Simjon Nikolajevič Korsakov. Ten navrhl různé „stroje pro srovnávání myšlenek“. Ty právě pracovaly s děrnými štítky a měly za úkol vyhledávat a porovnávat informace na nich uložené. Nabídl je k veřejnému užití. A co je to jiného, než open source neboli otevřené zdroje? Psal se rok 1832.
Takže jak praví nadpis, otevřené zdroje provázejí informační technologie opravdu už od počátků.

Je theologie vědou?

Včera jsem viděl v televisi rozhovor s kandidátem na rektora University Karlovy. Říkal něco v tom smyslu, že by si universita měla rozmyslet, jestli si ponechá theologické fakulty, protože theologie není vědním oborem. A řekl to jako hotovou věc. No to je přímo barbarské diletantství! Pan děkan by si měl doplnit mezery ve vzdělání!
Proč je theologie vědeckým oborem? Protože používá vědeckou methodu. Nikoliv k tomu, aby dokázala, že Bůh existuje, jak by se mohlo zdát tomu, kdo si rozebere řecký název oboru doslovně. Tak k čemu? Přece ke zkoumání fenoménu lidské víry a specificky křesťanské lidské víry.
Zda je víra aktem racionálním nebo irracionálním, na to nemají theologové jednotný názor, ale to, že předmět zkoumání podléhá irracionalitě nebo subjektivitě, ještě neznamená, že obor sám je irracionální nebo nevědecký. Ze stejných důvodů by se měla universita zbavit i filosofické fakulty, protože provozuje psychologii, která se zabývá subjektivními fenomény, nebo mathematicko-fysikální fakulty, protože provozuje kvantovou fysiku, která staví doprostřed vesmíru pozorující subjekt.
Theologické fakulty chtějí spolupracovat se zbytkem university na vědeckých úkolech a poznávání světa a člověka. Přicházejí-li však z vysokých míst university tak diletantské a neinformované názory, pak bych se theologickým fakultám vůbec nedivil, kdyby chtěly takovouto universitu opustit.

Tak zvaný romský problém

Stále více se přesvědčuji o tom, že žádný romský problém vlastně neexistuje, zato však existuje jeden obrovsky komplexní problém, a to je problém malého bílého Čecháčka, který na Cikána svede všecky své životní křivdy. Ano, jednotliví Romové, možná i romské rodiny a ghetta mají své problémy, ale to v posledu nejsou problémy jejich, ale problémy naše, je to naše zplundrovanost, naše zpustošilost, náš úpadek a náš mor, jímž jsme je nakazili.
Pořád jako blázni šílení meleme dokolečka tu samou, že oni by se měli přizpůsobit. Komu? Čemu? Nám? Tomu plemeni zmijí? Vždyť co je naše kultura jiného, než prachy, drogy a sex? Co je naše náboženství, než egoismus, bezbožnost a satanismus??!! A ještě si ve své zpupnosti dovolujeme řvát, že my jsme ti slušní lidé. Jo, túdle!
Ach Bože, Bože, Bože, jestliže jaký Bůh jsi, smiluj se nad námi hříšnými!

Kočování

Objev: Kočí kočuje. Také kočár slouží ku kočování.

Apoštol Pavel v Athénách

Už apoštol Pavel se setkal s vírou v reinkarnaci. Nic nového pod sluncem. Stalo se to v Athénách. Ona sama reinkarnace je nám křesťanům, židům a muslimům skryta. Bůh zřejmě neuznal za vhodné cokoliv nám o ní sdělovat. Není to pro nás důležité. Ale my věříme v těla z mrtvých vzkříšení a život věčný. Vzkříšení těla připadlo tehdejším Athéňanům barbarské a zbytečné, neboť tělo pro ně bylo něco nízkého a odvrženíhodného. Cílem pro ně bylo úplně se zbavit těla a vystoupat neustálou metempsychosou (=„zavdušováním“) výš a výš, až k Bohu a splynout s ním. Co je cílem nás křesťanů? Naším cílem je nechat se Bohem vzkřísit! Pro nás je to Boží čin, nikoliv lidské snažení, co rozhoduje.
O tom všem jsme mluvili 9. února 2012 v Korandově sboru Českobratrské církve evangelické v Plzni na biblickém semináři, který se tu koná jednou za měsíc, každý druhý čtvrtek v měsíci od 18.00 h. Ostatní čtvrtky jsou věnovány biblickým hodinám.
Zde si můžete pustit nahrávku nebo si ji stáhnout. Následující okénko slouží k témuž.

To je ale firma!

Tento krásný židovský vtip zveřejnil 17. března 2012 na Tvářoknize bratr farář Pavel Klinecký. Dávám ji k dobru.

Jajteles s Roubíčkem vidí ve Vatikánu průvod svatého Otce. Švýcarská garda, muži jako jedle, uniformy, kokardy… Pak průvod biskupů, mitry, purpur, nach a šarlat… Pak nesou pod baldachýnem Nejsvětější písma. Nakonec jede papamobil, svatý Otec v ornátu, s tiarou na hlavě, na prstě prsten, v ruce berlu, kyne davům. A Jajteles se nakloní ke druhovi a mezi zuby procedí: „Kouknou, Jajteles, to je firma! A to začali s jedním oslíkem…!“

Pantheismus?

Bůh je všechno ve všem – kromě našeho ega. Až se naše ego rozpustí v jeho lásce, pak bude Bůh doopravdy všechno ve všem.

Seznam a IMAP

Včera jsem mamince migroval e-poštovní účet v Thunderbirdu z POP3 na IMAP. Jelikož jsem předtím jednou dal nezachovat kopie zpráv na serveru při stahování přes POP3, tak už tam na serveru maminka měla jenom nejnovější zprávy. Tak jsem chtěl z toho starého POP3-účtu v Thunderbirdu prostě přetáhnout ty zprávy do toho IMAPového účtu, aby se jí to nahrálo zpátky na server. IMAP se totiž vyznačuje tím, že nechává všechny zprávy na serveru a synchronisuje si je s lokálním úložištěm pošty, kdežto POP3 je typický tím, že se schránka na serveru vyprazdňuje a zprávy se přesouvají na uživatelův počítač. Šlo mi o to, aby mamince zůstávaly ty zprávy na serveru, pokud by nastala nějaká další reinstallace, jako nedávno, kdy jsem jí založil vlastní uživatelský účet ve Windows, tak abych nemusel složitě přetahovat poštu a mohl ji prostě jen napjit opět přes IMAP… Lidi, jenomže ten Seznam pitomej nějak blokuje přenos více zpráv najednou nebo co a musel jsem to přesouvat z toho poptrojkového účtu po jedné zprávě, vždycky počkat, než se přenese a pak zas další zprávu… Dva dny jsem u toho seděl! Ona totiž mamince píše jedna kamarádka a posílá jí přílohy typu *.wmv nebo *.pps, takže každý mail v průměru 2 až 4 MiB, přesouval se v průměru 30 s až 1 min… nářez! To fakt chtělo trpělivost!

ČT24: Restaurace zavádí zajímavé novinky

Televisní stanice ČT24 vydala zajímavou zprávu o tom, jak české restaurace zavádějí novinky v oblasti informačních technologií:
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/162451-restaurace-zavadi-zajimave-novinky/
Sám jsem se zúčastnil průkopnických krůčků českých restaurací směrem k informačním technologiím. Přestože na to dnes nejsem příliš hrdý, jsem autorem Videokonferrence a spoluautorem Pivní soutěže pro řetězec The P. U. B. To byla asi první česká firma, která zavedla výčepní pípy přímo u stolů a na nich dotykové panýlky k objednávání a volání obsluhy. Pokud vím, byli první nebo jedni z prvních. Opravdu typickou je pro tyto restaurace nebo bary Pivní soutěž (buďto mezi stoly v lokále, mezi stoly v jednotlivých hospodách nebo mezi celými hospodami). Je to prakticky soutěž v chlastání, proto na to nejsem zas až tolik hrdý. Pivní soutěž se promítá na zeď. Jejím hlavním autorem je můj kamarád Jan Holý, který byl u mě zrovna dneska na návštěvě☺ Interaktivní informační systém jsme vyvíjeli pro plzeňskou společnost MCAT Automation, s. r. o., přibl. od roku 2006.

Bez diakritiky? Tak procz ne postaru?

Milj cztenaarzi,

mozsnaa se Waam tento text nebude czjst uuplnie snadno, ale wiezte, zse takto by takee mohl wypadat naass czeskyy prawopis, nebyyt Mistra Gana z Husi, kteryy zawedl tzw. nabodenjczka, kteraa dnes znaame gako czaarky a haaczky, a obrozencuo, kterzj daale zplynulili a zmodernisowali naass prawopis do podoby, kterau znaame dnes.

Technokratuom to trwalo niekolik desjtek let, nezs nauczili przjstroge, naprzed psacj stroge, telegrafy a pak poczjtacze, czesky a ginyym neanglickyym gazykuom. A protozse to byly mozky spraawnie technokraticky wypatlanee, nenapadlo ge nic lepssjiho, nezs se prostie z prwu na nasse milaa nabodenjczka uuplnie vykasslat. Tjm owssem zawedli do powiedomii werzegnosti welmi nemilyy fenomeen, totizs tzw. czesstinu bez haaczkuo a czaarek neboli bez diakritickyych znameenek.

Kdyby to wssak byli byyvali lidee alespong trochu wzdielanj w historickee linguistice czesstiny, bylo by gim staczilo saahnaut po czeskeem prawopise, kteryy platil gesstie przed Ganem Husem, totizs po prawopise sprzezskoweem. Odpadla by tak spausta nedorozumienj, naprz. gestli woliczi wolj, woliczi [gsau] woli nebo zda se gednaa o woljcj woly („volici voli“).

Wytworzenj czessztiny bez haaczkuo a czaarek tak bylo w podstatie zbytecznee a wrcholnie newkusnee. Kazj to naass aesthetickyy smysl pro gazyk. Niekterzj, zwlaasstie mladj lidee, pjssj i dnes, w dobie czeskyych klaawesnic a Unicod’u, bez haaczkuo a czaarek! A procz zse newyuzsjwagj teeto wzaacnee przjlezsitosti konecznie daat sweemu gazyku duostognost, kterau si zaslauzsj? Pryy prostie proto, zse psaat bez haaczkuo a czaarek ge gednodussssj!! Hm, mozsnaa ge pro nie gednodussssj odmyysslet si od pjsmenek nabodenjczka mjsto toho, aby na klaawesnici hledali pjsmenka s nabodenjczky, ale pro paana kraale, kdo to maa po nich czjst?!

Niekterzj zase budgto neumj nebo gsau ljnj psaat pjsmenka ď, ť, ň a ó, snad proto, zse se musj naprzed stisknout posuwnjk (shift), sauczasnie klaawesa pro czaarku a haaczek a pak tee prwee zaakladnj litera. Lidiczky, ono ge to moc praace, maczkat hned trzi klaawesy kwuoli gednomu pjsmenku!!

Tak nawrhugi, abychom zkusili, kdyzs uzs chceme ignorowat nabodenjczka, tento uzs daawnyy a geniaalnj wynaalez czeskeeho reformaatora cjrkwe, abychom nezapomjnali na dieginy a wraatili se w nich o krok zpiet a psali przesnie takto. Zkusme to, co naam to udielaa?☺ Ge to rozhodnie hezczj, nezs gen tak urzjznout a zahodit nabodenjczka!

P. S.: Nasekal gsem tu mnoho chyb, ale snad uzs gsem ge oprawil☺